| 1. júlí 1899 | V Ústí nad Labem byl zahájen provoz elektrické tramvaje. |
|---|
| 1. júlí 1930 | Československé státní aerolinie uskutečnily první mezinárodní let - letadlem Ford 5AT na lince Praha-Záhřeb. |
|---|
| 1. júlí 1951 | Přestavba katastrů obcí Ostravice a Staré Hamry, a vznik obce Bílá. |
|---|
| 1. júlí 1960 | V Československu vstoupila v účinnost další správní reforma, která zrušila správní reformu z roku 1949. |
|---|
| 1. júlí 2006 | V České republice začaly první páry osob stejného pohlaví uzavírat registrované partnerství. |
|---|
| 1. júlí 2006 | v dopravě začal platit bodový systém |
|---|
| 3. júlí 1318 | Mikuláš II. získává opavské vévodství jako léno, čímž se Opavsko odděluje od Moravy. |
|---|
| 3. júlí 1844 | Ve strojních přádelnách vlny na Liberecku vypukly bouře, jejichž součástí bylo rozbíjení strojů. |
|---|
| 3. júlí 1866 | Bitvou u Sadové (poblíž Hradce Králové) byla rozhodnuta rakousko-pruská válka. |
|---|
| 3. júlí 1874 | Zahájeny volby do českého zemského sněmu, ve kterých poprvé soupeřili staročeši a mladočeši. |
|---|
| 3. júlí 1913 | zahájen provoz parní dopravy na Vítkovické závodní dráze (viz Tramvajová doprava v Ostravě) |
|---|
| 3. júlí 1938 | V Praze byl zahájen X. všesokolský slet, přijímaný jako demonstrace na podporu obrany republiky. |
|---|
| 3. júlí 1945 | Československá vláda souhlasí s odsunem Němců. |
|---|
| 3. júlí 1989 | Nezávislá občanská hnutí požádala vlády Varšavské smlouvy o přehodnocení jejich účasti na invazi do Československa v srpnu 1968. |
|---|
| 3. júlí 1992 | První dvě kola volby prezidenta nebyla úspěšná, což se stalo poprvé v historii Československa; jediným kandidátem byl Václav Havel. |
|---|
| 3. júlí 2003 | Do seznamu UNESCO bylo zapsána židovská čtvrť a bazilika sv. Prokopa v Třebíči. |
|---|
| 4. júlí 1789 | V Praze vyšlo první číslo Krameriových C. K. poštovských novin. |
|---|
| 4. júlí 1915 | T. G. Masaryk zveřejnil svou koncepci rozbití rakousko-uherské monarchie a československé samostatnosti. |
|---|
| 4. júlí 1945 | Vydána vyhláška o mzdovém zrovnoprávnění žen. |
|---|
| 4. júlí 1968 | Vedení KSČ bylo pozváno do Varšavy na jednání s ostatními zeměmi Varšavské smlouvy o poměrech v ČSSR. |
|---|
| 5. júlí 863 | říchod slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje na Velkou Moravu. |
|---|
| 5. júlí 1503 | Král Vladislav II. Jagelonský vydal mandát proti jednotě bratrské. |
|---|
| 5. júlí 1742 | Karel III. vydal osvobozovací patent, který sliboval osvobození od nevolnictví každému, kdo se zúčastní selského povstání proti rakouskému vojsku. |
|---|
| 5. júlí 1778 | Pruská armáda překročila severovýchodní hranice Čech, čímž začala válka o bavorské dědictví. |
|---|
| 5. júlí 1863 | Na návrh olomouckého arcibiskupa Bedřicha z Fürstenberka určil papež Pius XI. 5. červenec svátkem sv. Cyrila a Metoděje. Na Velehradě proběhly oslavy 1000. výročí příchodu věrozvěstů na Velkou Moravu. |
|---|
| 5. júlí 1947 | V Praze proběhl manifestační sjezd Československé obce legionářské. |
|---|
| 5. júlí 1960 | Zahájena celostátní konference KSČ, na které bylo konstatováno, že v Československu byl úspěšně vybudován socialismus. |
|---|
| 5. júlí 1974 | Uzavřena dohoda o vzájemném vyrovnání majetkových otázek mezi ČSSR a USA. |
|---|
| 5. júlí 1990 | Prezidentem byl zvolen Václav Havel. |
|---|
| 5. júlí 1994 | V Praze byl zahájen XII. všesokolský slet. |
|---|
| 5. júlí 1997 | Počátek intenzivních dlouhodobých dešťových srážek, které vyvolaly rozsáhlé povodně na značné části Moravy, ve východních Čechách, v povodí Orlice a horního Labe. Zaplaveno bylo 536 měst a obcí v 34 okresech. |
|---|
| 5. júlí 1999 | Česká průzkumná rota vstoupila do Kosova čímž zahájila svou účast na misi KFOR. |
|---|
| 6. júlí 1415 | Podle rozhodnutí Kostnického koncilu byl Jan Hus jakožto kacíř upálen na břehu Rýna. |
|---|
| 6. júlí 1419 | Český král Václav IV. dosadil na Novém Městě pražském nové konšely, převážně z řad Husových odpůrců. |
|---|
| 6. júlí 1453 | Moravštví stavové uznali Ladislava za zemského pána jako markraběte. |
|---|
| 6. júlí 1771 | Vyšel císařský robotní patent pro Slezsko, robotovat se mělo 3 dny v týdnu. |
|---|
| 6. júlí 1850 | Připojení předměstských obcí k Brnu |
|---|
| 6. júlí 1851 | Vydáno vládní nařízení umožňující úřadům po dvojí výstraze o své vůli zastavit vydávání libovolných novin. |
|---|
| 6. júlí 1925 | Výročí upálení Jana Husa bylo vyhlášeno státním svátkem ČSR. To vedlo ke konfliktu s Vatikánem, se kterým byly odjezdem papežského nuncia fakticky přerušeny diplomatické styky. |
|---|
| 6. júlí 1928 | KSČ se navzdory zákazu pokusilo zorganizovat velkou demonstraci na Václavském náměstí v Praze, tzv. Rudý den. Pokus skončil neúspěšně, bez zájmu Pražanů. |
|---|
| 7. júlí 1421 | Synoda husitských duchovních odsoudila odchylky od čtyř pražských artikulí. |
|---|
| 7. júlí 1455 | Na Moravě jmenována na dobu dvou let desetičlená regentská vláda. |
|---|
| 7. júlí 1650 | Švédské vojsko opustilo moravská města. |
|---|
| 7. júlí 1947 | V Praze bylo uvedeno do provozu Autobusové nádraží Pankrác |
|---|
| 7. júlí 1961 | Při důlním neštěstí na ostravském dole Dukla zahynulo 108 horníků. |
|---|
| 7. júlí 1985 | K příležitosti 1100. výročí úmrtí svatého Metoděje se na Velehradě sešlo mohutné shromáždění věřících. |
|---|
| 8. júlí 1337 | Král Jan Lucemburský se (již na jedno oko osleplý) vydal na požádání francouzského krále Filipa IV. pomoci Francii ve válce s Anglií. Království jako kancléř spravoval Pertolt z Lipé. |
|---|
| 8. júlí 1443 | V Kutné Hoře proběhlo „hádání“, tzn. synoda mezi táborskými a stranou Jana Rokycany o sporných církevních otázkách. |
|---|
| 8. júlí 1547 | Pražané přes soudním tribunálem kapitulovali, na šest set měšťanů bylo odsouzeno ke konfiskaci majetku a ztrátě privilegií. |
|---|
| 8. júlí 1844 | Před Poříčskou branou v Praze vypukly srážky mezi dělníky a vojskem, způsobené nespokojeností se mzdami. Následovaly výtržnosti v centru a útoky na Židy a rabování jejich obchodů. |
|---|
| 8. júlí 1866 | Do Prahy vjelo pruské vojsko. |
|---|
| 8. júlí 1876 | Na zámku v Zákupech u České Lípy se setkali ruský car Alexandr II. Nikolajevič a císař František Josef I. Výsledkem byla dohoda o společném postupu ohledně protitureckého povstání v Bosně a Hercegovině (začalo roku 1875). |
|---|
| 8. júlí 1919 | Jmenována nová vláda v čele s Vlastimilem Tusarem, tzv. rudozelená koalice, se skládala ze sociálních demokratů, socialistů a agrárníků. |
|---|
| 8. júlí 1973 | Státní tajemník USA W. Rogers zahájil návštěvu ČSSR; při ní byla podepsána konzulární úmluva a byla zahájena jednání o majetkoprávních vztazích. |
|---|
| 8. júlí 1992 | Zahájeno druhé kolo první vlny kupónové privatizace. |
|---|
| 8. júlí 1997 | NATO pozvala Česko, Maďarsko a Polsko ke vstupu do aliance v roce 1999. |
|---|
| 9. júlí 1357 | Karel IV. položil základní kámen Karlova mostu v Praze. |
|---|
| 9. júlí 1609 | Rudolf II. podepsal Majestát na náboženskou svobodu pro Čechy. |
|---|
| 9. júlí 1940 | Československý národní výbor se usnesl ustanovit prozatimní státní zřízení ve Spojeném království, tvořené prozatimní vládou (předsedou Jan Šrámek), prezidentem (Edvard Beneš) a Státní radou. |
|---|
| 9. júlí 1998 | Strany ODS a ČSSD uzavřely „smlouvu o vytvoření stabilního politického prostředí“ (tzv. opoziční smlouva), která umožnila ČSSD sestavit a udržet menšinovou vládu. |
|---|
| 10. júlí 1819 | Nový učební plán pro gymnázia zavedl šest tříd, čtyři nižší (gramatikální třídy) a dvě vyšší (humanitní třídy). |
|---|
| 10. júlí 1920 | Ministr zahraničí Edvard Beneš s polským premiérem podepsali v belgickém Spa úmluvu, podle které se plná moc k určení státní hranice na Těšínsku předává spojenecké Nejvyšší radě. |
|---|
| 10. júlí 1946 | V Moskvě byla podepsána smlouva umožňující volyňským Čechům zpět do jejich bývalé vlasti. |
|---|
| 10. júlí 1947 | Československá vláda po jednání v Moskvě odvolala svou účast na pařížské konferenci, na které se měl projednávat Marshallův plán. |
|---|
| 10. júlí 1968 | Poslanci Národního shromáždění zvolili 150 poslanců České národní rady. |
|---|
| 11. júlí 1960 | Stát dostal nový název Československá socialistická republika, byl podstatně změněn státní znak, zcela proti pravidlům heraldiky. |
|---|
| 12. júlí 1260 | Bitva u Kressenbrunnu (dnešní Groißenbrunn), Přemysl Otakar II. porazil uherského krále Bélu IV.. |
|---|
| 12. júlí 1712 | Vydán císařský reskript, který moravským vrchnostem zakazoval nutit poddaným vlastní výrobky. |
|---|
| 12. júlí 1813 | V Praze zahájen mírový kongres mezi Ruskem, Pruskem a Francií (spolu s Anglií a Švédskem v roli pozorovatelů a Rakouskem jako zprostředkovatelem). |
|---|
| 12. júlí 1908 | V Praze byl zahájen II. slovanský sjezd (k 60. výročí slovanského sjezdu roku 1848), jehož cílem bylo sjednotit Slovany proti velkoněmeckým tendencím. |
|---|
| 12. júlí 1932 | Králem Jiřím V. byl otevřen londýnský most Lambeth Bridge. |
|---|
| 12. júlí 1940 | V Londýně vytvořen tzv. Inspektorát československého letectva; v Duxfordu vznikla 310. stíhací peruť. |
|---|
| 12. júlí 1995 | Vláda schválila zrušení mzdové regulace. |
|---|
| 12. júlí 2005 | naposledy vzlétly stíhačky MiG-21 ve službách české armády |
|---|
| 13. júlí 1463 | Král Jiří z Poděbrad svolal velký sněm všech zemí Koruny české, jehož cílem bylo řešit rozpory katolíků a husitů. |
|---|
| 13. júlí 1621 | Vojenské oddíly povstalců (markraběte Jana Jiřího Krnovského a Ladislava Velena ze Žerotína) zamířily na východní Moravu. |
|---|
| 13. júlí 1918 | Podle dohody českých politických stran se nefungující Národní výbor přetransformoval na Národní výbor Československý, který měl za úkol připravit převzetí moci a organizování budoucího státu. |
|---|
| 13. júlí 1922 | V obecných školách byly mezi povinné předměty zařazeny občanská nauka a ruční práce a pro dívky též tělocvik a nauka o domácím hospodářství. |
|---|
| 13. júlí 1933 | Schválen zákon umožňující stíhat protistátní činnost státních zaměstnanců a některých dalších osob. |
|---|
| 13. júlí 1934 | Československá obilní společnost získala monopol na nákup, prodej, dovoz a vývoz obilí. |
|---|
| 13. júlí 1943 | Nacisté vypálili obec Český Malín a při tom vyvraždili 400 obyvatel. |
|---|
| 13. júlí 1947 | V Ústí nad Labem se odehrála nejhorší tramvajová nehoda v dějinách Česka – na Bukově havaroval vinou problémů s brzdami plně obsazený motorový vůz sjíždějící z Telnice. |
|---|
| 14. júlí 1420 | Bitva na Vítkově |
|---|
| 14. júlí 1927 | Vydán zákon o organizaci politické správy, který znamenal zásadní územněsprávní reformu; základem rozdělení se staly země (Česká, Moravskoslezská, Slovenská a Podkarpatoruská). |
|---|
| 14. júlí 1945 | V Praze zahájen manifestační sjezd českého učitelstva. |
|---|
| 14. júlí 1968 | Zahájena dvoudenní schůzka představitelů Bulharska, Maďarska, Polska a SSSR ve Varšavě. Jejím tématem byla „kontrarevoluce“ v ČSSR, projednával se i otevřený dopis adresovaný KSČ (viz též Brežněvova doktrína). |
|---|
| 15. júlí 1863 | V Praze na Újezdě otevřel významný český fotograf Jindřich Eckert svůj první portrétní ateliér. |
|---|
| 16. júlí 1608 | Zemský sněm zvolil moravským zemským hejtmanem Karla st. ze Žerotína, čímž skončila prozatimní vláda direktoria. |
|---|
| 16. júlí 1992 | Neúspěšně proběhlo druhé kolo prezidentských voleb; jediným kandidátem byl Václav Sládek. |
|---|
| 16. júlí 1997 | Česku bylo doporučeno zahájit jednání o členství v Evropské unii (spolu s Estonskem, Kyprem, Polskem, Maďarskem, a Slovinskem). |
|---|
| 17. júlí 1203 | Čtvrtá křížová výprava dobyla útokem Konstantinopol, byzantský císař Alexios III. Angelos uprchl do exilu. |
|---|
| 17. júlí 1945 | Byla zahájena Postupimská konference s cílem dohodnout se na poválečném uspořádání Evropy a budoucnosti poraženého Německa. Zástupci USA, Sovětského svazu a Spojeného království jednali v německé Postupimi do 2. srpna. |
|---|
| 17. júlí 1976 | Východní Timor byl anektován a stal se tak 27. provincií Indonésie. |
|---|
| 17. júlí 1992 | Slovenská národní rada přijala Deklaraci o svrchovanosti Slovenské republiky; vzápětí podal demisi prezident ČSFR Václav Havel. |
|---|
| 18. júlí 1647 | Přepadení Chebské pevnosti císařskou posádkou |
|---|
| 18. júlí 1891 | Byl zahájen provoz první elektrické tramvaje na území Česka – Křižíkovy Elektrické dráhy na Letné v Praze. |
|---|
| 19. júlí 1921 | Národní shromáždění přijalo zákon o podporách v nezaměstnanosti podle tzv. gentského systému, kdy podpory jsou poskytovány odbory. |
|---|
| 20. júlí 1436 | Císař Zikmund Lucemburský schválil české požadavky (uznání kompaktát, návrat Moravy do zemí Koruny české atd.), což mu otevřelo cestu k přijetí za českého krále. |
|---|
| 20. júlí 1497 | Vydáno nařízení, podle kterého se poddaní zběhlí po roce 1466 musí vydat jejich dědičnému pánu. Současně se král u svobodných statků zřekl práva odúmrti. |
|---|
| 20. júlí 1515 | Český král Vladislav Jagellonský uzavřel ve Vídni s císařem Maxmiliánem Habsburským dynastickou smlouvu o vzájemném nástupnictví a sňatku jejich dětí. |
|---|
| 20. júlí 1547 | Zahájeno soudní líčení s účastníky odboje. |
|---|
| 20. júlí 1866 | Skončila bitva u Visu. |
|---|
| 20. júlí 1938 | Anglická vláda nabídla prezidentu Benešovi nezávislého zprostředkovatele pro jednání se Sudetskoněmeckou stranou, na nabídku prostředníka (Lorda Runcimana) česká vláda přistoupila. |
|---|
| 20. júlí 1945 | Benešovy dekrety: Vydán tzv. osidlovací dekret, podle kterého se provádělo zemědělské osídlování konfiskovaných pozemků (hlavně v pohraničí). |
|---|
| 20. júlí 1992 | V 18 hodin abdikoval prezident Václav Havel, prezidentské funkce byly podle ústavy dočasně svěřeny předsedovi vlády Janu Stráskému. |
|---|
| 21. júlí 1380 | Král Václav IV. uzavřel v Paříži s francouzským králem Karlem V. smlouvu o vzájemné ochraně a pomoci. |
|---|
| 21. júlí 1479 | Král Vladislav Jagellonský se v Olomouci setkal s Matyášem Korvínem a potvrdili tzv. olomoucké smlouvy, které obnovovaly vnitřní mír v zemi. |
|---|
| 21. júlí 1917 | Ve Vídni proběhla porada českých a slovenských politiků o budoucím začlenění Slovenska do společného státu. |
|---|
| 21. júlí 1919 | Asi 130 legionářů 1. střeleckého praporu v Železné Rudě se rozhodlo, že vlast je v nebezpečí, načež uvěznili své důstojníky, vynutili si zvláštní vlak do Plzně a chystali se pokračovat do Prahy. Situace se vyřešila jednáním. |
|---|
| 21. júlí 1940 | Britská vláda uznala prozatimní československou exilovou vládu. |
|---|
| 21. júlí 1940 | V Londýně byla vytvořena Státní rada Československá, skládající se z exilových představitelů politických stran. |
|---|
| 21. júlí 1948 | V Bukurešti byla podepsána smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci mezi ČSR a Rumunskem. |
|---|
| 21. júlí 1948 | Byl přijat zákon, kterým byla veškerá činnost akčních výborů Národní fronty prohlášena za legální, i kdyby byla v rozporu s platnými zákony. |
|---|
| 21. júlí 1989 | Návštěvu Československa zahájila skupina poslanců polského sdružení Solidarita, kteří se zde setkali s některými představiteli disentu. |
|---|
| 22. júlí 1290 | Král Václav II. získal knížectví vratislavské jako léno. |
|---|
| 22. júlí 1848 | Ve Vídni se poprvé sešel rakouský ústavodárný říšský sněm, za účasti 138 poslanců z českých zemí. |
|---|
| 22. júlí 1998 | Prezident Václav Havel jmenoval menšinovou jednobarevnou vládu ČSSD s Milošem Zemanem jako předsedou. |
|---|
| 23. júlí 1748 | Byla vytvořena zemská deputace pro Čechy, jejímž úkolem byl přechod na nový berní systém. |
|---|
| 23. júlí 1871 | V celé monarchii byl zaveden metrický systém měr a vah. |
|---|
| 23. júlí 1992 | V Bratislavě se dohodli zástupci české ODS a slovenské HZDS na zániku československé federace. |
|---|
| 23. júlí 1998 | Rozsáhlé záplavy, které byly důsledkem přívalových dešťů, postihly části okresů Rychnov nad Kněžnou a Hradec Králové. 7 občanů zahynulo, škody dosáhly 1,8 miliardy korun. |
|---|
| 23. júlí 1999 | Veřejnosti se představila občanská iniciativa Impuls 99. |
|---|
| 24. júlí 1650 | Císař Ferdinand III. vydal příkaz sloužit slavnostní mši Te Deum ve všech kostelích Čech a Moravy na oslavu míru. |
|---|
| 24. júlí 1744 | Podle spojenecké smlouvy mezi císařem Karlem VII. a Fridrichem II. byla část pravého břehu Labe s Kolínem a Pardubicemi připojena k Prusku. |
|---|
| 24. júlí 1848 | V říšském sněmu předložil poslanec H. Kudlich ze Slezska návrh na zrušení poddanství. |
|---|
| 24. júlí 1956 | Vláda rozhodla, že armáda bude zmenšena o 10 000 mužů. |
|---|
| 25. júlí 1895 | v Teplicích byl zahájen provoz elektrické tramvaje |
|---|
| 26. júlí 1437 | V Chebu se konal říšský sněm, který svolal římský císař a český a uherký král Zikmund Lucemburský. |
|---|
| 28. júlí 1420 | Proběhla korunovace Zikmunda Lucemburského za českého krále, i přestože byl 14. července poražen v Bitvě na Vítkově. |
|---|
| 29. júlí 1817 | Bylo založeno Moravské zemské muzeum v Brně, druhé nejstarší muzeum v českém království. |
|---|
| 30. júlí 1419 | První pražská defenestrace: Pražský lid vedený knězem Janem Želivským podnikl útok na Novoměstskou radnici. Přítomné konšely shodili z oken a ubili. Touto událostí začínají husitské revoluce. |
|---|
| 30. júlí 1971 | František Venclovský jako první Čech přeplaval kanál La Manche za 15 h 26 min. |
|---|
| 31. júlí 1247 | Vypukla neúspěšná vzpoura české šlechty proti králi Václavu I.. |
|---|
| 31. júlí 1459 | Jiřímu z Poděbrad bylo uděleno v Brně císařem Fridrichem III. České království v léno. |
|---|
| 31. júlí 1920 | zákonem 450/1920 Sb. je k Československu připojeno Valticko, Dyjský trojúhelník a část Vitorazska. |
|---|
Web Tímatal
iCalendar